Daňový kalendář
Březen 2024

Zobrazit celý daňový kalendář 2024
nebo ve formátu ics (iCal) ke stažení


01.03.2023 daň z příjmů

  • podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2022(nikoliv elektronicky)

13.03.2023 spotřební daň

  • splatnost daně za leden 2023 (mimo spotřební daň z lihu)

15.03.2023 daň z příjmů

  • čtvrtletní záloha na daň

20.03.2023 daň z příjmů

  • měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za únor 2023

20.03.2023 daň z příjmů

  • elektronické podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2022

20.03.2023 daň z příjmů

  • splatnost paušální zálohy

27.03.2023 daň z přidané hodnoty

  • daňové přiznání a splatnost daně za únor 2023

27.03.2023 daň z přidané hodnoty

  • souhrnné hlášení za únor 2023

27.03.2023 daň z přidané hodnoty

  • kontrolní hlášení za únor 2023

27.03.2023 energetické daně

  • daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za únor 2023

27.03.2023 spotřební daň

  • daňové přiznání za únor 2023

27.03.2023 spotřební daň

  • daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za únor 2023 (pokud vznikl nárok)

27.03.2023 spotřební daň

  • splatnost daně za leden 2023 (pouze spotřební daň z lihu)

31.03.2023 daň z přidané hodnoty

  • daňové přiznání a splatnost daně k OSS dovozní režim

31.03.2023 daň z příjmů

  • odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za únor 2023

31.03.2023 spotřební daň

  • daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně podle § 57 zákona o spotřebních daních (tzv. zelená nafta) za 4. kalendářní čtvrtletí roku 2022

31.03.2023 spotřební daň

  • daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně podle § 57 zákona o spotřebních daních (tzv. zelená nafta) za kalendářní rok 2022

Novela DPH k 1. 1. 2013 - nespolehlivý plátce

I. Ručení a nespolehlivý plátce

§96 Povinný registrační údaj

1) V přihlášce k registraci plátce je osoba povinná k dani povinna uvést také čísla všech svých účtů u poskytovatelů platebních služeb, pokud jsou používány pro ekonomickou činnost.
2) Osoba povinná k dani je oprávněna určit, která čísla účtů podle odstavce1 budou zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Přechodná ustanovení, odst.9)
Osoba povinná k dani, která byla ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona plátcem, je povinna oznámit správci daně do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona údaje uvedené v §96 zákona 235/2004 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud tato osoba nesplní tuto povinnost, má se za to, že určila ke zveřejnění všechny účty, které správce daně vede na základě její registrační povinnosti.

Z uvedeného vyplývá, že každý plátce (a to i již dávno registrovaný) má povinnost ohlásit na FÚ všechny své bankovní účty a označit, které mohou být zveřejněny. Tímto se míní zveřejnění na stránkách MFČR, kde v registru plátců se při volbě DIČ zobrazí i všechny jeho aktivní bankovní účty. Tato skutečnost je zaváděna z důvodu ručení příjemce zdanitelného plnění (§109). Tj. pokud zaplatím dodavateli na jiný účet než, který bude uveden v tomto registru, stanu se automaticky ručitelem za případně neodvedenou daň dodavatelem. Pokud zaplatím na účet uvedený v registru, nemůže po mně FU uplatňovat ručení, i kdyby se potom dodavatel stal tzv. nespolehlivým plátcem.
Pro nás to znamená, že my musíme ohlásit naše všechny účty na FU a povolit zveřejnění, abychom nevystavovali své odběratele problémům.
Na druhé straně jsme povinni si před platbou dodavateli ověřit v registru, máme-li správný účet a není-li dodavatel již nespolehlivým plátcem. Běžné dodavatele asi není nutné ověřovat pokaždé, ale u nových plátců doporučuji ověření před každou platbou. Nespolehlivost plátců v registru by měla ověřovat účetní, která chystá příkazy do banky. Ale již při objednávání dodávky zboží nebo služeb je vhodné daňovou solventnost ověřovat v registru na stránkách MFČR. Pokud chceme ale nakoupit zboží nebo službu i od nespolehlivého plátce, lze rozdělit platbu za fakturu pouze po předchozí písemné dohodě s dodavatelem. DPH se pak neuhradí dodavateli, ale na speciální FU a speciální účet (§109a).

§109 Ručení příjemce zdanitelného plnění

1) Plátce, který přijme zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněné jiným plátcem nebo poskytne úplatu na takové plnění (dále jen „příjemce zdanitelného plnění“), ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud v okamžiku jeho uskutečnění věděl nebo vědět měl a mohl, že:
a. daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena,
b. plátce, který uskutečňuje toto zdanitelné plnění nebo obdrží úplatu za toto zdanitelné plnění (dále jen „poskytovatel zdanitelného plnění“), se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit, nebo
c. dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody.
2) Příjemce zdanitelného plnění ručí také za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto plnění
a. bez ekonomického opodstatnění zcela zjevně odchylná od obvyklé ceny,
b. poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na účet uvedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko, nebo
c. poskytnuta zcela nebo zčásti bezhotovostním převodem na jiný účet než účet poskytovatele zdanitelného plnění, který je správcem daně zveřejněn způsobem umožňujícím dálkový přístup.
3) Příjemce zdanitelného plnění ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je v okamžiku jeho uskutečnění o poskytovateli zdanitelného plnění zveřejněna způsobem umožňujícím dálkový přístup skutečnost, že je nespolehlivým plátcem.
4) …..

 
§106a Nespolehlivý plátce

1) Poruší-li plátce závažným způsobem své povinnosti vztahující se ke správě daně, správce daně rozhodne, že tento plátce je nespolehlivým plátcem.
2) Odvolání proti tomuto rozhodnutí podle odstavce 1 lze podat do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí a má odkladný účinek.

Z uvedeného vyplývá, že o nespolehlivém plátci rozhoduje správce daně. Lhůta pro odvolání je 15 dní, lhůta pro nabytí právní moci 25 dní a pak bude každý nespolehlivý plátce zveřejněn na stránkách MFČR u příslušného DIČ plátce. A tam bude celý rok než bude moci být záznam smazán. Podle pokynů, které šly po FU je považováno za závažné porušení již to, že plátce ani po výzvě nepodá daňové přiznání nebo si plátce nesjedná ani splátkový kalendář nebo posečkání daně a daň nezaplatí ani na výzvu. A vzhledem k dosti časté platební neschopnosti firem lze očekávat, že nespolehlivých plátců bude více než dost.

II. Sazby DPH

Od 1.1.2013 je platná snížená sazba 15% a základní sazba 21% (§47). Sazba 17,5% je již také schválena, ale její účinnost je odložena o několik let.
Opravný daňový doklad se sazbou vrací k původnímu plnění (§42).
Pokud byla na zdanitelné plnění poskytnuta záloha v roce 2012, fakturace a zdanění v roce 2013 probíhá následovně (§37a):

  • Byla-li záloha vyšší než hodnota zdanitelného plnění, vzniká přeplatek a vystavujeme opravný daňový doklad a se sazbou se vracíme do roku 2012, tj. 14% nebo 20%.
  • Byla-li záloha nižší než hodnota zdanitelného plnění, vzniká nedoplatek a vystavujeme běžný daňový doklad, ve kterém část vztahující se k záloze z roku 2012 daním sazbou z roku 2012 a po odpočtu zálohy zůstává 0,-. Druhou část nepokrytou zálohou z roku 2012 fakturujeme samostatně (nový řádek), a to s daní z roku 2013.

Obdobně se postupuje i s fakturací energií (přechodná ustanovení, bod 2 a 3), tj. sazba bude použita podle roku spotřeby. Při přefakturaci energií platí stejná pravidla.
U faktur za zboží nebo služby uplatníme daň k datu zdanitelného plnění uvedeném na faktuře (a to platí kdykoliv v průběhu roku). Nově se daní i služby dodané z Unie od neplátce (§108).

III. Daňové doklady

Od 1.1.2013 musí daňové doklady opět obsahovat kompletní identifikaci dodavatele i odběratele, pokud se nejedná o zjednodušený daňový doklad. Do daňového dokladu nesmí být chybějící údaje doplňovány. DIČ osoby, pro kterou se plnění uskutečňuje, nemusí být na daňovém dokladu uvedeno pouze tehdy, není-li přiděleno (§29,odst.3a).
Problémem dále bývá chybějící DIČ dodavatele u přijaté faktury. Abychom na tuto skutečnost nezapomínali, je zavedena i rozšířená záznamní povinnost, a to že u každé faktury, u které bude uplatněn odpočet musí být v soupisu daňových dokladů uvedeno i DIČ dodavatele (§100, odst.2). Dá se předpokládat, že správce si náš seznam DIČ porovná se svým a vyznačí si už jen nespolehlivé plátce.
Zjednodušený daňový doklad je doklad do hodnoty 10000 Kč a může být hrazen hotově i bankou.
Je-li osobou povinnou přiznat daň osoba, pro kterou je plnění uskutečněno, musí daňový doklad obsahovat větu „daň odvede zákazník“ (§29,odst.2c).

 

 

§33a Daňový doklad při vývozu

Za daňový doklad při vývozu se považuje:
a) rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, kterým je celním úřadem potvrzen výstup zboží z území Evropského společenství nebo
b) rozhodnutí celního úřadu o umístění zboží do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu v tuzemsku.

§34 Daňový doklad

5) Věrohodnost původu daňového dokladu v elektronické podobě a neporušenost jeho obsahu lze … zajistit také
a. uznávaným elektronickým podpisem,
b. uznávanou elektronickou značkou,
c. elektronickou výměnou informací (EDI), …

Z uvedeného vyplývá, že vývozní celní deklarace jsou z hlediska DPH považovány za daňový doklad pouze v případě, že je na nich potvrzen celním úřadem výstup z Evropské unie. Pokud jsou tyto daňové doklady pořizovány elektronicky, je nutné, aby byly opatřeny alespoň zaručeným elektronickým podpisem pracovníka celního úřadu.
Podle Směrnice Evropské unie by měl každý daňový doklad mít tzv. auditní stopu a to znamená, že pokud nemáme dostatečný daňový doklad, v tuzemsku budeme mít určitě problémy, ale pokud prokážeme jiným způsobem, že se vývoz uskutečnil (tj.auditní stopa), možná je naděje něco vysoudit u Evropského soudního dvora.