Zobrazit celý daňový kalendář 2024
nebo ve formátu ics (iCal) ke stažení

03.04.2023 daň z příjmů

• podání vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za zdaňovací období 2022

03.04.2023 daň z příjmů

• podání přiznání k dani z příjmů a úhrada daně za rok 2022, (daňové přiznání podáno v základní lhůtě podle § 136 odst. 1 daňového řádu)

11.04.2023 spotřební daň

• splatnost daně za únor 2023 (mimo spotřební daň z lihu)

20.04.2023 daň z příjmů

• měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za březen 2023

20.04.2023 daň z příjmů

• splatnost paušální zálohy

25.04.2023 daň z hazardních her

• daňové přiznání a splatnost daně za 1. čtvrtletí 2023

25.04.2023 daň z přidané hodnoty

• daňové přiznání a splatnost daně za 1. čtvrtletí a za březen 2023

25.04.2023 daň z přidané hodnoty

• souhrnné hlášení za 1. čtvrtletí a za březen 2023

25.04.2023 daň z přidané hodnoty

• kontrolní hlášení za 1. čtvrtletí a za březen 2023

25.04.2023 energetické daně

• daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za březen 2023

25.04.2023 spotřební daň

• splatnost daně za únor 2022 (pouze spotřební daň z lihu)

25.04.2023 spotřební daň

• daňové přiznání za březen 2023

25.04.2023 spotřební daň

• daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za březen 2023 (pokud vznikl nárok)

30.04.2023 daň z přidané hodnoty

• daňové přiznání a splatnost daně k OSS režim mimo EU, režim EU, dovozní režim

Minimální mzda od roku 2013

Minimální mzda měsíční a hodinová

Minimální mzda je nejnižší přípustná odměna za práci, ať se jedná o práci v pracovním poměru či práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Je stanovena v § 111 odst. 2 zákoníku práce, ale také v nařízení vlády č. 567/2006 Sb. Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí nejméně 8000 korun za měsíc nebo 48,10 korun za hodinu. Rozlišuje se:

1. Zda je mzda stanovena jako měsíční mzda či jako hodinová. Jestliže bude stanovena mzda jako hodinová, pak je minimální mzda 48,10 korun za hodinu. Pokud bude stanovena jako měsíční, pak jde o částku 8000 korun za měsíc. Při stanovení hodinové mzdy je ještě nutné vyřešit druhou otázku a to:
2. Zda je zaměstnavatelem stanovena týdenní pracovní doba 40 hodin týdně nebo méně. Jde o stanovení týdenní pracovní doby, nikoliv kratší pracovní doby. Týdenní pracovní doba je standardně stanovena na 40 hodin týdně. Zaměstnavatel však může vnitřním předpisem vymezit kratší pracovní dobu bez snížení mzdy (např. zaměstnanec má 38hodinovou týdenní pracovní dobu, přesto obdrží mzdu jako by měl pracovní dobu 40 hodin).

Zaměstnavatelem stanovená kratší pracovní doba

V případě, že zaměstnavatel nestanoví týdenní pracovní dobu kratší než 40 hodin, bude minimální mzda 48,10 Kč za hodinu. Jestliže stanoví kratší týdenní pracovní dobu, pak se hodinové sazby minimální mzdy úměrně zkrácení týdenní pracovní doby zvyšují.

Je rozdíl mezi sjednanou a zaměstnavatelem stanovenou kratší pracovní dobou.

Naopak kratší pracovní doba je pracovní doba pod rozsah stanovené týdenní pracovní doby (např. pokud je týdenní pracovní doba 40 hodin, pak doba kratší než 40 hodin nebo týdenní pracovní doba je 38 hodin, pak pracovní doba kratší než 38 hodin). Za kratší pracovní dobu přísluší samozřejmě zaměstnanci mzda, která odpovídá sjednané kratší pracovní době.

Zaručená mzda

Nesmíme zapomínat na tzv. zaručenou mzdu, na kterou má zaměstnanec v pracovním poměru (nikoliv ve vztazích na základě dohod o pracích konaných pracovní poměr) nárok. Tato zaručená mzda je rovněž stanovena v nařízení vlády č. 567/2006 Sb. a pro jednotlivé druhy práce stanovuje nejnižší úroveň mzdy, která musí být zaměstnanci dle jeho práce poskytnuta. Obdobně jako u minimální mzdy je i zaručená mzda stanovena jak hodinově, tak měsíčně a obdobně jako mzda nižší než minimální mzda se i mzda nižší než zaručená mzda musí tato mzda doplácet.

Nižší sazby minimální a zaručené mzdy pro vybrané skupiny zaměstnanců

Zmiňované nařízení vlády č. 567/2006 Sb., však umožňuje v ustanovení § 4 podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance stanovit minimální mzdu a nejnižší úroveň zaručené mzdy v nižší výši, a to:

a) 90 % minimální a zaručené mzdy, jestliže jde o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru,

b) 80 % minimální a zaručené mzdy, jestliže jde o mladistvého zaměstnance,

c) 75 % minimální a zaručené mzdy jestliže jde o zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně,

d) 50 % minimální a zaručené mzdy jestliže jde o zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, nebo o mladistvého zaměstnance, který je invalidní ve třetím stupni a nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Změny od ledna 2013

Výše uvedené však bude možné pouze do 31. prosince 2012. Nařízením vlády s číslem 246/2012 Sb., s účinností od 1. ledna 2013 se paragraf 4 ruší. Znamená to, že pro tyto osoby již nebudou platit nižší sazby minimální a zaručené mzdy. Snížené sazby měly motivovat zaměstnavatele k přijímání lidí bez kvalifikace a praxe nebo se zdravotním handicapem. Nově budou upřednostněny rovné podmínky (zákaz diskriminace) před podporou zaměstnávání.