Zobrazit celý daňový kalendář 2025
nebo ve formátu ics (iCal) ke stažení

02.05.2024 daň z neočekávaných zisků

• podání přiznání k dani z neočekávaných zisků a úhrada daně za rok 2023, pokud daňové přiznání nebylo podáno v základní lhůtě podle § 136 odst. 1 daňového řádu a podání daňového přiznání bude učiněno elektronicky

02.05.2024 daň z příjmů

• podání přiznání k dani z příjmů a úhrada daně za rok 2023 , pokud daňové přiznání nebylo podáno v základní lhůtě podle § 136 odst. 1 daňového řádu a podání daňového přiznání bude učiněno elektronicky

10.05.2024 spotřební daň

• splatnost daně za březen 2024 (mimo spotřební daň z lihu)

20.05.2024 daň z příjmů

• měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti za duben 2024

20.05.2024 daň z příjmů

• splatnost paušální zálohy

27.05.2024 daň z přidané hodnoty

• daňové přiznání a splatnost daně za duben 2024

27.05.2024 daň z přidané hodnoty

• souhrnné hlášení za duben 2024

27.05.2024 daň z přidané hodnoty

• kontrolní hlášení za duben 2024

27.05.2024 energetické daně

• daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za duben 2024

27.05.2024 spotřební daň

• splatnost daně za březen 2024 (pouze spotřební daň z lihu)

27.05.2024 spotřební daň

• daňové přiznání za duben 2024

27.05.2024 spotřební daň

• daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za duben 2024 (pokud vznikl nárok)

31.05.2024 daň z nemovitých věcí

• splatnost celé daně (poplatníci s výší daně do 5 000 Kč včetně) splatnost 1. splátky daně (poplatníci s daní vyšší než 5 000 Kč s výjimkou poplatníků provozujících zemědělskou výrobu)

31.05.2024 daň z přidané hodnoty

• daňové přiznání a splatnost daně k OSS dovozní režim

31.05.2024 daň z příjmů

• odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za duben 2024

Zdravotní prohlídky zaměstnanců od 1.4.2013

Od 1. dubna tohoto roku začne platit novela zákona o specifických zdravotních službách. U pracovněprávních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (tj. sjednaných na dohodu o pracovní činnosti nebo o provedení práce) bude nadále platit povinnost podrobit se lékařské prohlídce pouze v tom případě, pokud je vykonávaná práce riziková, nebo pokud tuto povinnost stanoví jiný zákon, případně jestliže sám zaměstnavatel má pochybnosti o způsobilosti zaměstnance.

Podle § 103 odst. 1 písm. a) zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával zakázané práce a práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.

Osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou, pokud se před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu nepodrobí vstupní lékařské prohlídce (zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, § 59 odst. 1 písm. b).

Povinností zaměstnavatelů při odeslání zaměstnance k lékařské prohlídce je vybavit jej žádostí, která musí obsahovat údaje o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách, ke kterým je posouzení zaměstnance požadováno.

V § 59 odst. 2 zákona o specifických zdravotních službách se praví, že vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. To neplatí v případě, že se osoba ucházející se o zaměstnání s případným zaměstnavatelem dohodne jinak.

Tam, kde se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují výhradně práce zařazené jen do kategorie první podle § 37 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, se umožňuje, aby lékařské prohlídky, tedy prohlídky vstupní a prohlídky periodické, vykonávali registrující lékaři zaměstnanců nebo uchazečů o práci, a to vždy na žádost zaměstnavatele nebo budoucího zaměstnavatele.

Ostatní lékařské služby pak je i takovýto zaměstnavatel povinen zajišťovat prostřednictvím poskytovatele lékařských služeb na základě písemné smlouvy.

Preventivní lékařské prohlídky

Výdaje za preventivní prohlídky zaměstnanců, které nehradí zdravotní pojišťovny, jsou podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP) daňovými výdaji, ať jde o preventivní lékařské prohlídky vykonávané ve vlastním zařízení preventivní zdravotní péče, nebo v rámci smluvně zajišťovaného poskytování této péče jiným zdravotním zařízením.

Vzhledem k tomu, že preventivní prohlídka není provedena ve prospěch zaměstnance, nepovažuje se výdaj zaměstnavatele za příjem, který podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti. Pokud si zaměstnanec zvolí svého lékaře, se kterým nemá zaměstnavatel smluvní vztah, nehradí zaměstnavatel tuto vstupní ani preventivní prohlídku, nebo se u zaměstnavatele nebude jednat o daňově účinný výdaj.

Pokud zaměstnavatel uhradí prohlídku zprostředkovaně přes svého zaměstnance, jedná se o výdaj, který vynaložil zaměstnanec za svého zaměstnavatele, a ten mu ji v prokázané výši uhradí. Ani tento příjem zaměstnance není předmětem daně ze závislé činnosti podle § 6 odst. 7 písm. c) ZDP.

Co se týče preventivních lékařských prohlídek, měly by být alespoň jednou za 5 let a také například při přeložení zaměstnance na jinou práci. Riziková povolání a nemoci z povolání upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.

Prováděcí právní předpis, podle § 52 zákona o specifických zdravotních službách, který by stanovil postupy při zajišťování lékařských prohlídek, druhy, četnost a obsah lékařských prohlídek nezbytných pro zjištění zdravotního stavu posuzované osoby a posuzování zdravotní způsobilosti včetně rozsahu odborných vyšetření, zatím schválen nebyl.

Druhy lékařských prohlídek

Vstupní prohlídka – provádí se u osob, které se ucházejí o zaměstnání, vždy před nástupem do zaměstnání, před uzavřením pracovní smlouvy. Vstupní prohlídka je nutná i u zaměstnanců, kteří přecházejí z jedné pozice do druhé (v rámci firmy), a jejichž nová pozice má vyšší zdravotní náročnost. Účelem vstupní zdravotní prohlídky je vyloučit z pracovního zařazení ty osoby, u kterých je možnost zhoršení jejich zdravotního stavu, poškození zdraví sama sebe či svých spolupracovníků.

Periodická prohlídka – provádí se v rozmezí 3 až 5 let (záleží na kategorizaci zaměstnanců), slouží k včasnému odhalení případného poškození zdravotního stavu zaměstnance vlivem práce či prostředí, ve kterém svou práci vykonává. Periodická prohlídka dále slouží k posouzení trvající způsobilosti k pracovní činnosti.

Mimořádná prohlídka – provádí se v případě, že má zaměstnavatel či sám zaměstnanec důvodné podezření na změnu zdravotní způsobilosti k práci.

Výstupní prohlídka – provádí se před ukončením pracovního poměru a má za úkol zjistit, zda došlo u zaměstnance k jakékoliv změně zdravotního stavu jako následek pracovní činnosti.

Následná prohlídka – provádí se za účelem zjištění změn zdravotního stavu, a to i po ukončení pracovního poměru, pokud je práce takového druhu, kdy hrozí změna zdravotního stavu až za nějakou dobu po ukončení činnosti. Důvodem je především zajištění včasné potřebné zdravotní péče.

Formulář ke stažení